DOSBOX MARIOTYPING

Mario se učit psát na stroji? Nebuď vtipný, myslíš to vážně? A přitom je to pravda. Mario Typing je vzdělávací hra z devadesátek, která se pokouší naučit tě psát rychleji a bez koukaní na klávesnici, přitom tě zároveň baví interaktivní scenérií se skokanem v červené čepici.

Jde o klasický typing tutor obalen do kostýmu Mario vesmíru. Seš umístěn na různé scenérie — okolí hradu, krajina s trubkami, ostrovy — a postupně se ti nabízejí úkoly. Musíš přepisovat slova, věty nebo delší texty, přičemž Mario a jeho společníci na obrazovce reagují na tvůj pokrok. Chyby se penalizují, správné slovo significa pokrok postoupil. To je podstata — není tu žádný zvukový doprovod, který by tě zahnal zbla, jen tiché klikání kláves a občasné pípnutí při chybě.

Hra funguje v rámci své poslání docela solidně. Není to frustrace, protože tempo si volíš sám. Můžeš psát pomalej a rozjímavě, nebo si postavit dobu a zkousat být rychlejší. Mario se kouká pasivně, občas skočí, občas se otočí — efektní motivace pro osmiletého člověka, který ji hrál v roce 1994 a která v něm možná zanechala něco pořádného. Dnes to zní úsměvně, ale princip učení „přes hru" byl tenkrát myšlenka naprosto rozumná.

Taková věc samozřejmě zestárla. Moderní děti psají na touchpadu a mají natažené prsty do tvaru křeče. Fyzické psaní na klávesnici už není dovednost, kterou by člověk považoval za vitální. Grafika je čistě DOS-era — pixelová, bez barev, spíš ostuda než zábava. Motivace držet se její hry dnes přichází hlavně z nostalgie, ne z programového obsahu.

Zkusit si ji stojí, pokud tě zajímá, jak vypadalo vzdělání v digitální vesmíru devadesátek a máš sentimentální vztah k Mariu. Nebo pokud chceš svému dítěti ukázat, jak se učilo tvrá v minulém století. Najdeš si ji v DOSBoxu, spustíš, zkusíš pár minut a pochopíš, že byla věnovaná svému času a účelu — a nic víc.