oldMattel Electronics byla herní divize hračkářského obra, který dal světu panenku Barbie a autíčka Hot Wheels. Koncem sedmdesátých let se Mattel rozhodl vyzvat Atari na jeho vlastním hřišti a poslal do obchodů konzoli Intellivision — dražší a technicky ambicióznější stroj, jehož reklamy stavěly obrazovky obou konzolí vedle sebe a ptaly se diváka, proč u konkurence vypadá baseball jako pár čtverečků. Byla to vůbec první velká konzolová válka a Intellivision se v ní prodal v milionech kusů.
Katalog Mattelu je s konzolí srostlý. Najdeš tu Astrosmash, ve kterém na tebe prší meteory a skóre roste i klesá podle toho, co necháš dopadnout; Utopia, správu dvou ostrovů, která bývá uváděna mezi předchůdci budovatelských strategií; nebo B-17 Bomber, který s přídavným modulem Intellivoice opravdu mluvil — posádka hlásila stíhačky a flak dřív, než něco takového bylo na domácích konzolích myslitelné.
Tron, He-Man a výsadek k nepříteli
Jako správná hračkářská firma uměl Mattel pracovat s licencemi. Z filmového Tronu vytěžil Tron: Deadly Discs, souboj s létajícími disky v aréně, a vlastní hračkářskou řadu zúročil v Masters of the Universe: The Power of He-Man. Zvláštní kapitolou je značka M Network: pod ní Mattel vydával upravené verze svých her pro konkurenční Atari 2600 — vydělávat se dalo i na konzoli soupeře, a tak se hráči Atari dostali třeba k akčnímu Air Raiders.
Konec přišel rychle. Velký krach amerického herního trhu v letech 1983–84 zasáhl Mattel Electronics naplno, divize skončila a značku Intellivision převzali bývalí zaměstnanci, kteří konzoli udrželi při životě ještě dlouhá léta. Kult kolem stroje s číselníkovým ovladačem ale nikdy nezmizel — a hry z tohoto katalogu jsou jeho jádro.
Na vyzkoušení je toho dost: přímo v prohlížeči spustíš robotí bludiště Night Stalker, arkádovou honičku Lock 'n' Chase, oba jmenované licenční tituly i námořní Sea Battle. Utopia, Astrosmash a B-17 Bomber tu zatím zůstávají jako profily s informacemi a obrázky.
