Robots from Hell

Tenhle arkádový shoot-em-up vám bude připadat, jako byste se dostali do nějaké noční můry. Zima 1989, počítač vám vrčí, na obrazovce se mihají děla, roboti a nebeské objekty, až vám z toho začne bušit srdce.

Jste to vy a vaše dělo proti hordě strojů a nestvůr padajících z nebe. Cíl je prostý — přežít co nejdéle a sbírat body. Hra se hraje shora dolů, střílíte přesně tam, kam míříte, a máte různé typy zbraní. Občas vám spadne power-up a chvíli si užijete, že nejste úplně bezbranní.

Mechaniky jsou jednoduché až na kost — pohyb, střelba, vyhýbání. Elegance to není, spíš jde o rutinu. Hraje se to přímočaře, bez velkých překvapení. Grafika je spartánská, zvuk z PC speakeru přesně takový, jaký čekáte — nepříliš slavné pípání. Obtížnost stoupá postupně, pak vás každou chvíli něco trefí a jste mrtví.

Robots from Hell patří do té skromné třídy her, které dělaly malé firmy nebo kutilové v osmdesátých letech. Není to žádný Galaga ani Centipede, ale v té době existovaly tisíce variací na téma vertikálního shoot-em-upu a tohle byla jen jedna z nich. Dnes na vás působí jako zvláštnost z archivu — zajímavé, že to vůbec vyšlo, ale nic víc.

Pokud si chcete vzpomenout, jak vypadaly jednoduché arkádové hry z počátku osmdesátek v počítačovém podání, Robots vám to ukáží v čisté, nelakované podobě. Nejde o klasiku, ale o průměrnou arkádu, které chyběly ambice i rozpočet. Zahrajete si ji za chvíli a pak ji necháte být.