Když jsem si pustil Computer Baseball, čekал jsem chytrou simulaci. Místo toho jsem se ocital u obrazovky plné čísel, kde se baseball hraje přes text a tabulky jako účetnictví. Bez grafiky, bez animací — jen turniky a mozaika informací, kterou si musíš v hlavě složit sám.

Jde o strategickou baseballovou simulaci z roku 1983, kterou vydal někdo bez dost šířky na krabici, aby si přečetl vlastní jméno. Tvůj úkol je řídit tým, rozhodovat o taktice, sestavě i herních tazích v jednotlivých kolech. Baseball bez zábavy hlídat stav na poli — jen čísla, která symbolizují, co se děje.
Hraní je surově mechanické. Zadáváš příkazy přes klávesnici, hra ti vrátí síň s výsledky. Není tu tempa, elegance ani dramatičnosti skutečného zápasu. Čeština není, uživatelské rozhraní je orientované na lidi, kteří mají v mozku vnitřní tabulku baseballových statistik. Chybí ti i nejzákladnější náznak vizuálu — třeba hrubá ASCII grafika nebo alespoň pole s tečkami a čarami.
Computer Baseball patří mezi výprasky průkopnických PC her, které byly víc zajímavé jako myšlenka než jako zažití. V devadesátkách, když už existovaly slušné sportovní simulace s obrázky, mohla mít tato tahová varianta místo na nerdovských sjezdech, nikoli v hlavní roli. Byla levná na kód, na rozpočet, na všechno — a na tom to pozná.
Dnes si ji zahraješ spíš ze zvědavosti, abys viděl, jak se hrály hry, kdy se grafika počítala na kilobajty a vývojář ti věřil, že si baseballové pole představíš sám. Pokud tě bavou retro simulace bez ozdob, kterými se tvůj mozek snaží zatím, co počítač počítá — a máš čas — tak tady to je. Pro ostatní je to digitální archiválie, zajímavá do články, ne do večera.