Murder!

Někdo je mrtvý a ty máš třicet minut na to, aby ses stal tím, kdo střihuje smyčku.

Murder! je textová logická adventura z roku 1991, kde se jako detektiv potloukáš po místnosti, sbíráš důkazy a vyslýcháš podezřelé. Scénář se pokaždé vygeneruje znovu — jiné motivy, jiné alibis, jiná vražda. Hra tě nechává hrát si na Poirot se zbytky mozku a tužkou; není tu vyprávění, jen terč, který si máš trefit sám.

Mechanika je prosá jako bič. Zadáš příkazy — MLUVIT S NĚKÝM, PROZKOUMAT MÍSTNOST, POCHOPIT DŮKAZ — a počítač ti vrátí text. Tvoje logika určuje, jestli ses chytil vrah, nebo jen tak tupě obviňuješ prvního podezřelého. Počítač lže, matou tě, vytvářejí padělané alibis. Ani nevíš, jestli důkaz, který máš, je fakt nebo jen kouř v očích. To je krása na to, jak jednoduchý kód by musel být v roce 1991.

Zestárlá? Brutálně. Tabulátor navigace přivádí do šílenství, text je mnohdy zákódovaný tak, že je třeba koukat do kódu nebo hádat. Nemáš mapku, nemáš help. Když něco nestvoříš správně, nic ti nepoví — prostě si hraje dál bez tebe. Chvíli to bylo svěží, teď to je frustrující jako rozkmitaný 56k modem.

Ale právě tady je jádro. V první polovině devadesátek byla taková hra čes. To, že si ji dnes zahrál skoro nikdo, je vlastně její ochranu. Když ji najdeš v DOSBoxu, dostaneš vzácné setkání s principem, který počítače teď opustily: dostatečná nejistota, která tě nutí myslet. Není tu hand holding. Hra si tě jako osobu vůbec nevšímá.

Zkusit to stojí, když máš čtyřicet minut a chuť na lehkou paranoju. Možná se chytneš na logice, možná jen na frustraci. Obojí je v pořádku.