Bomberman na Mega Drive — to zní jako samozřejmost, ale oficiální „Mega Bomberman“ se sem několik let motal. SRAM hack z roku 2021 přichází s jednoduchým heslem: víc bomb, víc hráčů, víc bordelu. Není to převratné dílo, spíš věcný pokus, jak by hra mohla vypadat, kdyby ji někdo zkrátka rozšířil, aniž by si dělal hlavu s tradičními mantinely.

Mechaniky jsou známé od prvního pohledu — umisťuješ bomby, čekáš na výbuch, podléháš nebo vítězíš. Klasika. Hra se hraje v aréně plné zdí, kde se pohybuješ čtyřmi směry a sbíráš power-upy, které ti prodlouží dosah či počet současně položených bomb. Cíl je jednoduchý: zlikviduj soupeře nebo se dostaň přes levely proti umělé inteligenci. Počet účastníků se zvýšil oproti originálu, což znamená, že se hra rychle změní v halucinaci — všude létají výbuchy, všichni se navzájem vyhazují do vzduchu a nikdo přesně neví, kdo vlastně koho zabil.

Ovládání je přímé a bez zbytečností. Chůze, položení bomby, úprk pryč. Na Mega Drive joypadu se to ovládá bez problémů — nic vykrouceného, nic složitého. Problém přichází s grafikou a tempem. Sprity jsou větší, animace bohatší, ale hra občas pokulhává, když se všechno děje najednou. Není to strašné, ale cítíš, že hardware už komfortně nezvládá to, co od něj hack požaduje.

Bomberman měl v devadesátkách na Mega Drive několik verzí a všechny se motaly s tím, jak přidat na hodnotě bez zničení toho, co z něj dělá Bombermana. Tento hack jde cestou „více je lépe“ — což se osvědčilo u party her, ale v Bombermanovi to občas degraduje na chaos bez strategie. Hratelnost s přáteli zůstává, jen se to někdy změní v tvrdý boj o orientaci na obrazovce.

Dnes stojí za to si ji zahrát, chceš-li vyzkoušet, jak by hra vypadala, kdyby ji někdo vzal a jen ji rozšířil bez okázalých ambicí. Nejde o mistrovské dílo, spíš o solidní experimentální rozšíření klasiky. V prohlížeči to běží líp než v historických ROM hacích — vidíš méně artefaktů. Stojí za to aspoň si ověřit, jestli taková varianta měla vůbec smysl.