Acids, Bases and Salts

Představ si, že ti někdo vtlačí učebnici chemie do osmibitu a řekne: „Hraj si s tím." Acids, Bases and Salts je edukativní program pro ZX Spectrum, kde se setkáš s periodickou tabulkou, chemickými vzorci a — hlavně — s tím, jak hrozně nudná může být věda, když ji někdo převede do bitu. Není to hra v klasickém smyslu. Je to učebna.

Jde o to, aby sis zapamatoval chemické reakce mezi kyselinami, zásadami a solemi. Pohybuješ se skrz menu, čteš texty, řešíš úkoly. Spectrum byl skvělý na grafiku a zvuk, tady jsi ale v textovém režimu, kde se obsah podává jako na papíře. Seznamovací hra to není.

Hraje se to způsobem, který si vezme všechnu zábavu a nechá páru ze zbytku. Klikneš na položku, čteš, píšeš odpověď, dostaneš feedback. Bez skákání, bez střílení, bez ničeho, co by na Spectru fungovalo jako zábava. Mechanicky je to prostý edukativní software — někde mezi domácím testem a počítačovým cvičením z osmdesátých let. Přestože je logicky strukturován, chybí mu jakákoliv motivace pokračovat dál.

V devadesátkách a osmdesátkách byl tento typ programů (když existoval) nutný zlem — když ses chtěl učit, musel sis to vzít s tím, že to bude nudné. Acids, Bases and Salts tomu nic neodmítá. Dnes to ale vypadá jako digitální zkamenělina. Učit se chemii z tohohle programu by bylo jako učit se plavání z knihy.

Zahrát si jsi si ji dnes už jen ze zvědavosti, jak se vůbec někdy edukativní software dělal. Nebo pokud učíš a chceš lidem ukázat, jak zle vypadala edukace v počítačích v předhistorii internetu. Jako zábava? Ne. Jako odkaz na dobu, kdy se s ohraničenými prostředky snažili něco vzdělávacího postavit? Ano.