Starship Encounter

Když si zadáš Starship Encounter do DOSBoxu a čeká tě černá obrazovka s bílým textem, víš, že jsi ve vesmíru, kde se počítá jen s tím, co napíšeš. Tenhle textový dobrodružák z raných devadesátek není hra pro lidi, co chtějí klikat po ikonách a koukat na animace. Tady tápeš slepě v temnotě vesmíru a jedinou mapou, kterou máš, je tvoje fantazie.

Ocitáš se jako člen posádky vesmírné lodi, která má plnit nějakou misi, a místo tradiční grafiky tu zadáváš příkazy textem. Je to podobné textovým adventurám typu Infocom, jen s vesmírným nádechem. Jde o to naslouchat popisu, orientovat se v nabídce možností a snažit se postupovat vpřed, aniž bys skončil vyvržený do kosmu nebo beznadějně uvízl v prázdné místnosti.

Co na Starship Encounter funguje, je přesně ten pocit nejistoty. Nemáš mapu, nemáš grafiku, ze které by sis něco přečetl — máš jen text a logiku. Pomocí příkazů se pohybuješ po lodi, pracuješ s předměty a řešíš logické hádanky. Jenže bezpečí tu není zaručené. Občas tě hra dostane do slepé uličky nebo ti dá příliš vágní instrukce, až máš pocit, že tě někdo hodil do neznáma bez mapy. A to je v podstatě pointou — starost, nejistota, odkaz na starší dobu počítačových her.

V devadesátkách byla textová dobrodružství žhavým zbožím — všechny ty Ultimy a tituly od Infocomu. Starship Encounter je jen další cihlou ve zdi takových her; mohl by být zajímavý, ale moderním grafickým zážitkům už konkurovat nedokáže. Čas na něm zanechal své stopy a dnes ho hrají především milovníci retro her a historických kuriozit. Ne proto, že by byl vynikající, ale proto, že ho dnes už skoro nikdo nezná.

Kdo by si ho měl zahrát? Jestli máš rád oldschoolní textové adventury a nepotřebuješ krásný pixel-art či animace, máš tu dvacetiminutovou vycházku do vesmírné minulosti. Dnes se dá spustit v prohlížeči přes emulátor DOSBoxu — je to ideální pro chvíli, kdy chceš zkusit, jak vlastně nejstarší herní příběhy fungují bez všech moderních vymožeností.