MyMan

Bez ambicí, bez jména autora, s minimalistní grafikou a jednoduchým názvem — MyMan je přesně to, co slibuje. Pacman klon z roku 2000, kdy už takové věci nikoho nadchly, a přesně proto je zajímavý. Není to padesátá kopie legendy, ale spíš pokus hobbyisty, který si řekl: udělám si svou verzi a hotovo.

Jsi drobná figurka, která se plahočí labyrintem a snaží se sebrat všechny kuličky, přičemž tě pronásledují netvoři v barvě, která v DOS paletě vypadala podle toho. Cíl je starý jako kopec — dostaneš se všechny kuličky, nejsi sežrán. Když sebereš zvláštní bonus, můžeš chvíli honit duchů ty místo opaku. Pravidla znáte všichni, kdo kdy viděli černobílou televizi.

Hraje se to samozřejmě šipkami. Figurka se pohybuje rozumně, duchové nejsou zrádní a přitom nejsou ani hloupí. Není v tom nic složitého — je to nudnější hra, kterou existuje, ale nudnost není chyba, je to prostě podstata. MyMan netouží po tom, aby tě nadchl — chce ti jen zaměstnat pár minut. Grafika je primitivní i podle tehdejších dostupných standardů, zvuky prakticky neexistují. Tohle byla doba, kdy již všichni věděli, co lze dělat, a ti, kteří si to nevyzkoušeli, si to teď vyzkoušeli sami.

Na jeho místě v doméně shareware her z rozmezí 2000 představuje přesně ty projekty, na nichž se učili občasní programátoři. Není to špatně udělané — je to prosté. Zestárlo to samozřejmě na gumu, animace nejsou tekuté, logika AI je předvídatelná. Ale co čekáš od věci, která byla dělána v garážové sklepnosti nebo vysokoškolskému pokoji.

Dnes si MyMan zahraješ, chceš-li pocítit, jak vypadala tvorba her v posledních dnech DOS éry v rukou člověka bez rozpočtu a ambic. Není to memento morti hry jako takové — je to memento těch, kdo si takhle hrávali s grafickou knihovnou a mysleli, že udělali skvost.