The House of O's

Někdy máš štěstí, že něco vůbec funguje. The House of O's je hra, kterou by se měl stydět rozpracovávat každý, kdo si vezme do ruky DOS a ambice. A přesto tu je.

Jde o jednoduchou logickou hru, kde řešíš puzzle složené z kroužků a čtraců. Každá úroveň ti dá krátkou chvíli na přemýšlení, pak se čeká, jestli jsi správně. Není to sice nic převratného — principy známé od Tetris a podobně — ale v roce 1990 to bylo ještě v pořádku. Grafika je minimalistická, psaní pomocí klávesy ENTER a šipek je přesné. Zvuk připomíná tóny z telefonu.

Co vás bude nejdřív lákat, je jednoduchost. Otevřeš si ji v emulátoru, vidíš několik barevných prvků a myslíš si, že to nebude nic těžkého. Pak přijde osmnáctá úroveň a zjistíš, že máš čas jen na pár sekund. Hra se nepředstavuje, hra tě jen vrhne do vody a čeká, co budeš dělat. Neexistuje tutoriál ani pokyn — jen screenshot a intuice.

Zestárla hezky, pokud se na ni koukat jako na čtverec na monitoru, ne jako na „vyspělou" zábavu. Není to průšvih, není to geniální — je to prostě hra od někoho, kdo měl na to něco naprogramovat a nechal to jít do světa. Bez reklamy, bez manýr. Dnes na tom je pěkně vidět, jak se věci psaly bez grantů a tlaků.

Pokud máš ráda chvíli, kdy ti mozek musí pracovat bez aby ti někdo třáskal s odpočítadlem ve tváři, najdi si ji v archivu. Není to hit, kterého byste kamarádi museli znát, ale není to ani škoda času. A to se dnes o spoustě věcí říci nedá.