Pee & Gity

Zvláštní pojmenování láká: Pee & Gity. To není chyba v přepisu, ale skutečný název této absurdní akčního hry z roku 1994, kterou dnes zná leda pár archeolog retrogamingu. Není to nic slavného, ale právě proto stojí za pozornost.

Jde o jednoduchou platformovku, kde se pohybuješ po screenech plných překážek a nepřátel. Cíl je банален: dostat se z místa A do místa B, sbírat věci, vyhnout se smrti. Zasazení je stejně matoucí jako název — prostředí bez vnitřní logiky, jen barvy a tvary, které si řeknou, co to má být.

Ovládání je primitivní, ale přesně takové, jaké hra potřebuje. Pohyb, skok, případně nějaká útočná akce — nic složitého. Problém není v technice, ale v designu level. Ty někdy připadají chaoticky a nelogicky složené, jako kdyby je kreslil člověk bez papíru, jen co mu přišlo na mysl. Hraní se občas cítí jako bití se do zdi bez důvodu.

V devadesátkách plavalo po DOS-u tisíc podobných her. Pee & Gity není mezi nimi ani nejhorší, ani nejlepší. Je to průměr v jeho nejčistší formě — hra, která splní svou funkci (nějakou chvíli tě zabere), ale nezanechá stopu. Žádné geniální mechanikyy, žádný pamětihodný příběh, žádný zvuk, na který bys si vzpomněl.

Dnes si ji zahraješ jen z čisté kuriozity — aby sis ověřil, že takové věci opravdu existují. V prohlížeči běží bez problémů, a vlastně to je ideální prostředí. Hraje se to patnáct minut, pak ji zavřeš a je to. Není to promrhání času, ale není to ani zajímavé. Prostě jen hra.