Mister Spiff IV

Pokud sis myslel, že s padesáti centimetry délky už máš vyhráno, Mister Spiff IV ti to rychle vyvraští. Tenhle malý chlápek s obrovskými ambicemi se ocitá v bludišti plném nebezpečí a ty máš za úkol ho dostat na druhý konec levelu – živ a bez ztráty zdraví.

Jde o klasickou plošinovku z roku 1994, kdy se podobné hry plodem zase jen množily. Mister Spiff byl už ve čtvrté iteraci, takže znalci série věděli, do čeho jdou. Na obrazovce vidíš jednobarevné prostředí, jednoduchou grafiku střídhou elegancí věcí, které se prostě kreslily tím způsobem. Tvůj postava skáče, sláb si věci pro zdraví, vyhýbá se patníkům a nepřátelům. Cíl je jasný: dostani se do cíle, bez ztráty všech životů.

Ovládání je přímočaré – skoky, pohyb, může se stát, že půjdeš doleva nebo doprava. Co dělá tuhle hru zvláštní, není nějaká revoluční mechanika, ale spíš preciznost, s jakou funguje fyzika. Skok se cítí adekvátně, pády jsou trestem, ne frustrací. Levely nejsou nijak zběsilé, ale vyžadují pozornost – nešikovnost tě položí rychle. Na svoje doby byla čistá radost z pochopení logiky, která vede skrz bludištěm.

Dnes už na nás Mister Spiff IV nevyvíjí žádný obzvlášť magnetický tlak. Grafika je přiměřeně šedavá, hudby není nějak nezapomenutelné. Co zůstává, je pocit z času, kdy byly takto jednoduché hry ještě zcela normální – ne indie retrodeska, prostě práce, kterou vydavatel vyhodnotil za proveditelnou.

Pokud se v prohlížeči octneš tváří v tvář Mister Spiffovi, nebude ti chybět nic zásadního – ani nejlíbí se ti hned, ani to není hřbitov. Je to spíš taková tichá přestávka, když si chceš zkusit, jak se hrálo v polovině devadesátek, když byly ambice skromné a očekávání průměrná.