Cloud Kingdoms

Skrz plynoucí oblaka se projíždíš na koníčkovi a musíš sbírat zlaťáky. Tak nějak by se dalo shrnout Cloud Kingdoms, hra, která si dnes pamatuje snad jen pár starých archaických duší. Vydaná v roce 1990 pro DOS bez nějakého velkého mediálního povyku, skromně se svalila do hromady podobných arkád té doby a začala chátnout.

Jde o klasickou plošinovku s minimální snahou o originalitu. Postavička klusák po měkkých površích mezi mraky, sbírá věci a vyhýbá se nepřátelům. Scénář nejsou — co vidíš, to je všechno. Levelů je, pokud si pamatuji správně, kolem desítky, všechny v podobném schématu: mrak, skákání, sbírání, aby se z něj vyklíčil další. Grafika je rudimentární, barevná, ale bez něčeho, co by ti trhalo bradu. Zvuk je spíš jen doprovodný šum, aby to úplně neutichlo.

Hratelnost je na úrovni, kterou byste čekali: ovládáš si to šipkami, skáčeš prostorníkem, celkově nic převratného. Problém je, že ty oblaka jsou kluzká v nejhorším slova smyslu. Pohyb se necítí přesný, spíš se tu plachtíš a modlíš se, aby hra udělala, co chceš. Nepřátelé se pohybují předvídatelně, takže se aspoň nedá říci, že by byla zdánlivě nespravedlivá, spíš jen nudná. Další level je čekat, až si to všechno opakuješ znovu.

Na jednu stranu jí nelze upřít, že splňuje, co slibuje — funkční arkádu ze začátku devadesátek, která nehází chyby typu padlých kolizí či neslazeného tempa. Na druhou stranu je to hra, kterou bys si mohl zahrát jen když opravdu lezou nudy. Je to zdravotní zkouška trpělivosti spíš než zdroj vzrušení.

Dnes? Střední pokus osmdesátkové povahy pro úplného nadšence retro. V prohlížeči se na ní podíváš a za deset minut věruješ, proč ji čas vykonal. Není to špatná hra, je to jen zapomenutá — a oprávněně tak.