Aldo's Assault

Střílíš se po obrazovce jako jediný hrdina, který má být zábranou proti invazi. Aldo's Assault je přímočará plošinovka z prvního roku devadesátek, kde se tvůj panáček po grafice připomínající raději Commodore 64 než moderní DOS pohybuje přes několik leviček a sbírá výzbroj. Chce být akcí, ale chybí jí dech i nápady.

Jde o klasickou sadu skákajícího a střílícího hrdiny proti vlnám nepřátel. Pohyb funguje, střelba taky, ale míst, která by si pamatovala něco výrazného, je málo. Úrovně se připomínají spíš koloběhem — stejná občanská a vojenská zřízení se opakují, nepřátelé padají stejně nudně, a chybí tomu něco, co by tě přinutilo jít dál. Čelíš vlnám typických dos-era chlápků v uniformách, kteří ti dělají společnost bez mimiki a bez obsahu.

Obrázek je pixelový, ale ne půvabně — spíš jako když si někdo vezme motiv z léta 1985 a čekat bude, že se bude prodávat v roce 1991. Zvuky z integrovaného PC speakeru si zaslouží, aby se jich někdo neučil poslouchat bez ztlumení. Ovládání je v pořádku, ale řešení problémů v hře se svádí vždycky tím samým způsobem — střelba a skok, střelba a skok, a to je pořád.

Aldo's Assault se objevil, když byly už na trhu hry jako Alien Carnage nebo Metal Slug, které věděly, o co jde. Tuhle hru si nikdo nepamatuje, protože neměla důvod existovat ani v osmasedmdesáté osmdesátých letech. Je to nepřesvědčivý pokus o akční plošinovku, která si nerada přiznává, že nemá vůbec co říct.

Dnes si ji můžeš zahrát v prohlížeči jako kuriozitu — je to půlhodinová záležitost, které chybí pazneht. Pokud hledáš DOS-era klasiku, kterou stojí za to hrát, je mnoho lepších voleb. Tahle hra je výběr do sbírky „hra, kterou neznal ani doba svého vydání".