Masterblazer

Zmáčkneš plyn a hned víš, že tohle nebude žádný simulátor. Masterblazer je arcade závodní hra, která se netrápí s fyzkou ani s realistickými brzdami — chce jen tvoji rychlost a reflexy. Vyjíždíš v tříčlánkovém kamionu po asfaltu a víc ne, tím pro herní návrhář stačilo.

Jde o jednoduchý závodní žánr z počátku devadesátek, kdy se na DOS počítačích hry chuly víc ke grafickému performantu než logistice. Řídíš svojí soupravu a kouluješ si reflexy na překážkách, kterými ji plníš v každé úrovni. Cíl je jasný — bez kolizí projít tratí a dostat se přes všechny levely. Není tu žádná NASCAR drama, jen syrová snaha zůstat na trati a nezbortit si guma.

Ovládání je přímočaré: směry a plyn. Nic víc nepotřebuješ. Grafika je klasický EGA či VGA svět s jednoduchou perspektivou — ta třídílnost kamionu není žádný gimmick, ale pravdivý přenos reality devadesátek. Hraje se to bez okolků, bez tálayerů, bez smyčky na konci levelu. Když to sjedeš, postoupeš dál, když to zbortíš, začínaš znova. To je všechno.

V retrospektivě Masterblazer připadá jako hra, kterou si vzal programátor, aby si ověřil, zda pseudo-3D engine na jeho počítači vůbec jde. Není to zrádce a ani skrytý klenot — je to prostě závodní hra svého času. Dnes už nikdo nepotřebuje archivní verzi pro historické okouzlení, ale v emulátoru nebo browseru si na ní člověk vzpomene, jak to tehdy fungovalo.

Zkus ji, když chceš cítit devadesátky bez sentimentu. Není to hra na rozpomenutí si života — je to hra na razítko, že jsi měl počítač, co byl schopný tohle hrát bez koktejlu. A paradoxně — právě to ji dělá zajímavou.