Flightmare

Letíš přes mřížku pixelů a pod tebou se mihne krajina, která by mohla být cokoliv — poušť, les, město. Flightmare z roku 1984 tě chce přesvědčit, že tohle je letoun a ty jsi pilot. Věř mu, nebo ne, ale hrát se to dá.

Jde o jednoduchou adventuru v letadle, kde se pohybuješ po tahu a snažíš se udělat to, co hra očekává — najít věci, přežít situace, postoupit vpřed. Není tu příběh ve smyslu povídání; jsi v kokpitu, vidíš okolí zvrchu a dělej, co se dá. Ovládání je archaické, což není překvapení u hry z doby, kdy se zkoušelo, jak vůbec hry dělat.

Problém je v tom, že tady není vidět, co se vlastně děje. Grafika je tak minimalistická, že ani nevíš, jestli tě něco chce zabít, nebo zda je to jen textová zpráva šumící v pozadí. Chvílemi se ti zdá, že hraji něco hlubšího a záhadného, ale pravda je jednodušší — hra není příliš srozumitelná a navíc nudná. Letovná podle mapy není nijak zvlášť vzrušující, když tu není důvod, proč bys to dělat.

Flightmare dnes vypadá spíš jako experiment než jako hra. Znamená, že není hratelná, ale že se snadno ztratíš v tom, co tě čeká. Bez průvodce nebo wikipedie se to hraje jako zabloudění v tmavomodrém nejistotu. Hlubina není, pouze záhada a zklamání.

Zkus si to, máš-li chuť na kryptickou retro-věc a nevadí ti, když nevíš, co se děje. Ostatně, co tě stojí — je to na internetu zdarma. Ale neočekávej, že se zapomeneš hrát nebo že tě to překvapí. Flightmare je spíš kuriozita devadesátek, kdy se ještě experimentovalo s tím, jak se adventury dělají.