The Sam Spade Game

Vzal jsem si do ruky myš a čekal jsem na něco z doby, kdy se detektivy hrálo ještě s textovým výstupem a klikáním do dialogů. The Sam Spade Game byl pointą – grafickou adventurou bez velkých ambicí, kde jsi v roli slavného detektiva řešil případy v duchu hardboiled kriminálky. Nic mimořádného, ale přesně to, co se v roce 2008 už nenosilo.

Hra tě postaví do role legendárního privátního detektiva z Dashiella Hammetta. Jde o klasický point-and-click mystery s investigací scén, rozhovory se svědky a podezřelými, hledáním důkazů. Zpracování bylo v duchu retro – jednoduché grafiky, ilustrované postavy, lineární zápletka, kterou jsi řešil postupně klikáním na hotspoty a vybíráním dialogů z nabídky.

Mechanika byla primitivní. Zajdeš do místnosti, podíváš se na věci, které tě zajímají, mluvíš s lidmi. Nemáš moc prostoru pro vlastní taktiku – hra tě provádí jedinou správnou cestou. Puzzle nejsou složitá, spíš jsou součástí atmosféry. Padáš po detektivní práci v atmosféře filmu noir, ne po mozkovce. To je vlastně v pořádku, pokud tě baví čtení dialogů a poslouchání příběhu.

Vzhledem k letopočtu 2008 šlo o opožděný pokus vrátit se k hraní, které už tehdy bylo archaické. Point-and-click mystery bylo v modě v devadesátkách. Tady přichází osm let pozdě, bez něčeho, co by stálo za pozornost – bez hlasového herectví, bez brilantní zápletky, bez vizu, které by tě ohromilo. Byla to spíš fanouškovská vzpomínka na dobu, kdy se detektivky hrály jinak.

Dnes si ji vezmeš případně z nostalgie. Pokud tě bavily staré point-and-click hry a máš rád noir atmosféru, můžeš strávit pár hodin. Ale neztracíš nic, když se jí vyhneš. Je to průměr bez osobitosti – hra, která věděla, na co se chce podívat, ale neuměla si svůj nápad prosadit zajímavě.