Crypto Cube

Když se podíváš na klávesnici a vidíš, že tahle hra je z roku 1983, máš pocit, jako bys sáhl do něčeho, co si někdo hodil za dveře a nikdo to od té doby nezvedl. Crypto Cube je jedním z těch programů, které OS-kám předchází, kdy se počítače ještě učily hrát a tvůrci si nebyly jisti, jestli vůbec někdo bude chtít hrát cokoliv kromě Zork.

Jde o puzzle hru, která se točí kolem řešení kódu nebo logických úkolů, které tě provádějí skrze krychli dat. Zasazení je minimalistické — obrazovka, čtverečky, a ty máš přijít na to, co se s nimi má dělat. Bez velkého příběhu, bez sekvencí, bez pastelek v grafice. Čistě mozek versus stroj.

Hraje se to tak, že pohybuješ něčím přes virtuální prostor a snažíš se buď sladit prvky, rozluštit schéma, nebo dosáhnout cíle podle pravidel, která nejsou nikdy vysvětlena tak, aby ti to vskutku došlo. Ovládání je přesné, a když to vyřešíš, máš pocit, jako by ti někdo vrátil dárek, který sis vzal sám. Zároveň je možné, že se budeš koukat na obrazovku čtvrt hodiny a bude ti jasné, že jsi na špatné cestě, ale nebudeš vědět proč.

Crypto Cube je zajímavá především jako artefakt doby, kdy si nikdo nebyl jistý, co vlastně počítač má dělat. V řadě her z osmdesátek se najdou kusy geniality — tady je to spíš pokus. Grafika, pokud to můžeš tak nazvat, zapadá do estetiky počítačů, kdy bylo každé políčko na obrazovce cennější než neon. Nic tu nekřičí, nic tu nemihotá — všechno je klidné a chladno.

Dnes by ses na to podíval hlavně ze zvědavosti. Není to hra, kterou si vezmeš, abys se bavil. Je to spíš odpověď na otázku, co jednotliví programátoři kdysi mysleli, že by mělo být zábavné. Pokud tě zajímá, jak to bylo na začátku — kdy se digitální puzzle rodilo a ještě nevědělo, jak by mělo vypadat — pak se to vyplatí zapamatovat. Všichni ostatní si radši vezměte cokoliv jiného.