Hook

Rok 1992, disketová jednotka leží na stole a na obalu je Dustin Hoffman s hákem místo ruky. Licencia na film. Věděl jsem, do čeho jdu.

Hook od Shadow Software je dobrodružstvo zasazené do světa filmu Stevena Spielberga z roku 1991 — toho s Robinem Williamsem v roli zapomenutého Petera Pana, který se musí vrátit do Země Nezemě, aby zachránil své děti z drápů kapitána Hooka. Hra volně sleduje zápletku filmu, takže pokud film znáš, zorientuješ se snadno. Pokud ne, nemusíš si dělat starosti, protože příběh není právě složitý bludištěm.

Je to point-and-click dobrodružství v duchu tehdejších produkčních snah, které se snažily jít ve stopách LucasArtsu a Sierry. Klikáš, sbíráš předměty, kombinuješ je, mluvíš s postavami. Ovládání je funkční, grafika solidní pro rok 1992 na DOSu — barevná, s poznatelnými místy z filmu. Hudba ze Sound Blasteru byla dostatečně poslouchatelná. Problém leží jinde: hra je krátká, obtížnost na některých místech se cítí spíš jako dopoledne v dětském věku než jako opravdová výzva, a logika některých hádanek si sedá o tolik, kolik Hook sedá do role otce rodiny. Tedy — ne právě dobře.

Filmové licence z té doby měly jednu společnou vlastnost: byly vytvořeny rychle, aby se stihly v okně mezi kinem a VHS vydáním. Hook není výjimkou. Není to špatná hra, ale není to hra, kterou by si člověk pamatoval s výrazem „to bylo něco." Lidi si na ni obvykle vzpomenou hlavně proto, že film byl všude a disketka ležela pod vánočním stromkem. Shadow Software nebyla velké jméno a s touto hrou se jím nestala ani potom. Co předvedli, bylo hlavně důkazem, že se dobrodružství mohou dobře prodávat v mainstreamovém filmovém balení — a to tehdy rozhodně nebylo samozřejmé.

Dnes má Hook přitažlivost pro fanoušky licenčních titulů z té doby a pro lidi, kteří chtějí strávit hodinku či dvě v atmosféře devadesátkového point-and-click dobrodružství bez tlaku. Veteráni žánru si jím projdou bez poznámek. Pokud jsi miloval film jako dítě, přidej si půl hvězdy za nostalgie — hra tu atmosféru do značné míry zachovává. Hraní si ho v prohlížeči dnes znamená příjemných dvacet minut na úvodních obrazovkách a pak rozhodnutí, zda si ho dokončit nebo si raději pustit film. Oba výběry jsou legitimní.