Dark Woods 2

Když se v adventuře rozsvítí všechny zbraně najednou a maják se začne bláznivě blikat, víš, že jsi buď u cíle, nebo velkou chvíli od toho, aby tě něco semlelo.

Dark Woods 2 je velmi temný fantasy výlet, v němž si vytvořiš postavu a vydáš se bloumat příšerným lesem plným monster, magických artefaktů a nepředvídatelných srážek. Kombinuje tahový combat z RPG s deskovou strategií — na dívku se díváš shora, mapa je jako hrací pole, a každý krok, každý útok se počítá. Není to nic, co by tě mohlo přesunout bez přípravy — potřebuješ lepší zbraň, zdraví, nějaký ten elixír.

Hraní je pomalé a nikoli vždy intuitivní. Rozhraní není přívětivé, instrukce jsou minimální, a tak se spoustu věcí dozvídáš selháváním. Ale právě tím má hra zvláštní nádech — není to pověz ti všechno, poskoč sem, střílej tam. Musíš pozorovat, experimentovat, počítat si podle příjmů a výdajů. Souboje se protahují, občas je v tom zákulisí cití nudou, ale když se ti najednou podaří zabít něco, co tě dlouho mučilo, přijde ono zadostiučinění.

V době, kdy přicházely první třírozměrné hry, Dark Woods 2 zůstala věrna pohledu z ptačí perspektivy a textovému, pomalému druhu příběhu. Nebyla to hra pro všechny. Ale pro ty, kdo měli trpělivost si s ní hrát, měla svoje kousky — atmosféru propracovaností, zápas bez milosrdenství, pocit, že ses do toho lesa fakt musí vypravit připravený.

Dnes si ji zahraješ v prohlížeči — a překvapivě se nemusíš cítit jako člověk z roku 2002. Právě ta pomalost, která by dnes mnohé odradila, má svoje kouzlo. Je to jako číst knihu na vypínač, a když pak přijde souboj, vnímaš ho. Není to hra pro všechny, ale pokud chceš zažít něco temnějšího a neochotnějšího, kterému se hry s jejich dnešní snahou být přívětivé vyhnuly, stojí to za pokus.