Mega Force 2

Druhý díl série, kterou tenkrát zajímalo především to, že existuje. Mega Force 2 je střílečka z pohledu shora, kterou vydali v polovině devadesátek na PC, a jejím účelem je evidentně jen něco natvrdo prodat těm, co si prvního dílu koupili. Nic převratného, nic zvláštního — pouze průměrná zábava do večera.

Hraješ vojáka, který se pere s nepřáteli na různých mapách. Cíl je prostý: zničit všechny protivníky a projít úrovně. Prostředí je standardní — vojenské mise, různé lokality, nic co by tě překvapilo. Hra se nese v svrchovaném pohledu, přesně jako by si vzala vzor od něčeho úspěšnějšího, ale zapomněla na tU zvláštní ingredienci, která by to dělala hravou zábavou.

Mechaniky jsou hrubé a bez finesly. Střílíš, pohybuješ se, sbíráš municí a zkušenosti. Ovládání funguje, ale působí tuhle a nepříliš responsivně. Animace postav jsou minimální, zvuky jsou tanečnicemi ohlušující — některé efekty ti zůstanou v uších, jen ne z dobrých důvodů. Herní rytmus se chvílí tásá mezi nudou a frustrací: pokud ses špatně postavil, dostaješ palbu ze všech stran a není cesty ven.

Mega Force 2 není případ, kdy se staré hře vrací čest díky nostalgii. Nebyla to hvězda ani v devadesátkách — byla to voják v řadě. Grafika je dnes primitivní, fyzika střelby patologická, a design úrovní by se dneska tvářil jako rozsvícená chyba.

Pokud chceš strávit hodinu s ozbrojence v prohlížeči a není ti líto času, najdeš tady elementární zábavu. Ale nebudeš ji hrát podruhé. Je to průměrné, přiměřeně zapomenuté, a právě tím je zajímavá — jako případ toho, jak vypadalo, když vydavatelé házeli na trh cokoli.