Bài đánh giá này chưa được dịch — chúng tôi hiển thị bản gốc (Čeština).
Jeden z těch titulů, který se mihne v paměti jako déšť — když ho vidíš v seznamu, vůbec si nepamatuješ, jestli jsi ho hral, nebo jen slyšel v hospodě u nějakého fanouška DOS her. Monster Bash z roku 1993 je ale docela svérázná věc, která v sobě nezvykle mísí logiku s plošinkou.

Jde v podstatě o skákačku s hlavolamy. Prochází jsi různými levely postavenými z bloků a plošin, a tvůj cíl není jen přejít místo do místa — musíš zde také logicky řešit, jak se dostat z bodu A do bodu B. Nejde o příliš složitý sokoban, spíš o místnosti, kde musíš správně skákat, odsunovat věci nebo trovovat cestu kolem překážek. Postavička si cení neskutečně těžko — každý pohyb má váhu, což dělá z jednoduchého přesunu taktilní záležitost.
Ovládání je v pohodě — běžné kurzorky a mezerník na skákání, nic zásadního. To jediné, co tě bude v devadesátkách ve hře nejspíš frustrovat, je to, jak tvrdohlavě se postava hýbe. Nejde tady o strkanice jako v normálních skákačkách — tady jsi člověk povinný přemýšlet. Levely nejsou obrovské, ale každý trvá déle, protože se v něm musíš orientovat a vyzkoušet víc cest. Tohle je jednak vábivé, jednak to po chvíli může vyčerpat.

Monster Bash neměl ambici konkurovat Super Mario nebo Soniku. Byl to spíš pokus, jak by vypadala hra, kdybys si při skákání musel přemýšlet — ne jen v tom smyslu, kolik mezer skočit, ale skutečně logicky o pozicích a tazích. Právě tato kombinace z něj dělá zajímavost, kterou si starší hráči vzali s sebou do paměti.

Dnes si jí zahrát v prohlížeči stojí za to, pokud tě lákají právě ty věci — puzzle prvky v plošince, odpor materiálu ve hře a ten retro nádech. Nejde o klasiku v řadě s Lemmings nebo Prince of Persia, ale pokud máš slabost pro takovéhle kuriozity, stojí za to tu dobrou hodinu strávit tady. Hra bude chvíli zábavná, pak se tebou možná sníží hypotéza, že se do ní vrátíš zase.