Catch Simona in New York City

Máš záznamy o všech lupičích v New Yorku a jeden chybí. Logika je prostá — najdi Carmen Sandiego dřív, než zmizí, a vrať ukradenou kořist. Takhle to fungovalo v devadesátkách u interaktivních encyklopedií od Broderbundu a tahle DOS hra jde ve stejné stopě.

Jde o detektivní práci nahusto zabalenou do cestování po New Yorku. Sbíráš stopy a logicky vypočítáváš, kudy Carmen letí. Nejedná se o grafickou výpravu — je to spíš kvíz s mapou a atmosférou honby za zlodějem. Každý průzkum lokality ti přinese nový kousek skládačky, nějaké ty nápovědy a spoustu textu, který se pokouší být vzdělávací, aniž by přitom nudil.

Hraje se přes klikání a textovou interakci. Zadáváš příkazy, čteš odpovědi, rozhoduješ se, kam dál. Není tu žádná akce, animace jsou minimální. Tempo je pomalé, ale právě v tom spočívá její kouzlo — musíš přemýšlet. Problém je, že logika stop není vždycky zřejmá a zkoušení všech kombinací se stává otrockou prací. Hra ti neřekne, co přesně hledáš, chceš-li se vyhnout brutální metodě pokus-omyl.

V osmdesátkách byla série Carmen Sandiego fenomén ve školách i doma. Tituly jako „Where in the World is Carmen Sandiego?“ se staly téměř synonymem vzdělávací hry. Tahle konkrétní verze do New Yorku patří mezi méně slavné varianty, ale nese v sobě stejnou DNA — kombinaci detektivní práce a triviálního učení. Zestárla zejména tím, jak repetitivní se hraní stává a jak málo dostupné jsou informace bez internetu. V devadesátkách si dítě mohlo koupit encyklopedii či atlas, dnes máš Google za sekundu.

Dnes si ji zahraješ v DOSBoxu nebo přímo v prohlížeči spíš jako kuriozitu či nostalgický výlet. Nejde o hru pro nenáročnou zábavu — půjde spíš o to zažít, jak vypadala edukační zábava v době, kdy počítač nebyl vybavením každé domácnosti. Pomalá, textová, místy matoucí, ale určitého kouzla nepostrádá.