Big Blue Disk Sampler

Když jsem se poprvé podíval na název Big Blue Disk Sampler, čekal jsem spíš nějaký audio editor nebo hudební software. Místo toho jsem narazil na zvláštní programátorský koktejl z roku 1989 — sbírku demíček a utilit, které měly za úkol předvést to nejlepší z PC hardwaru devadesátek.

Jde vlastně o sadu malých programů zabalených do jednoho balíčku, který distribuoval Big Blue Disk (leták a diskety pro fascinované nadšence). Nejde tu o hru v klasickém slova smyslu. Spíš o to, že si mohli amatéři stáhnout či koupit diskety s demovými programy, které ukazovaly, co zvládne 286 či 386. Byly tu grafické democharisma, jednoduché mini-hry a programy na zkoušení možností procesoru a videa.

Technicky to bylo na svou dobu zajímavé. Demíčka se snažily vytlačit z PC maximum — jednoduché animace, textury, třídy barev na CGA či EGA. Ovládání bylo jednoduché, obvykle stačily šipky a Enter. Pár prvků tu mělo zábavný nádech, pár bylo jen technickou přehlídkou, která po třech minutách znuděla. Nešlo o hlubokou zábavu, spíš o průzkum možností.

To je přesně to, co z Big Blue Disk Sampleru dělalo zajímavost. Nebyl to software určený k dlouhodobému hraní, spíš k hraní si a experimentování. Pro dnešního retro nadšence je to především historický dokument — pohled na to, jak se k PC hardware a programování chápalo v předinternetovém věku. Bylo to období, kdy kousky zkoušely, zkoušely a zkoušely.

Dnes si jej zahrát znamená vrátit se do doby, kdy PC bylo stále něco divného a technicky dost omezené. Není to věc na dlouhé hodiny, ale spíš na chvílku zvědavosti a rozhlížení se. Čistý digitální artefakt z doby, kdy se demo-scéna rodila z omezení, nikoli z jejich překonávání.