MS-DOS: Monopoly (Again)

Když jsem se poprvé podíval na obrazovku plnou řádků a jednoduchých grafik, věděl jsem, že tohle je klasika přenesená do čista ne nejlepší možné podoby. Monopoly „Again" — už samo jméno prozrazuje, že šlo o další pokus dostat deskovku na počítač, když už desítka dalších selhat nemusela.

Hra funguje přesně tak, jak byste čekali. Házíte kostkou, táhněte po desce, kupujete si nemovitosti, vybíráte nájemné od soupeřů. Na obrazovce vidíte jednoduchou mapu herního pole, tabulku majetku a počet peněz. Počítač si zahraje proti tobě, AI se chová spíš mechanicky — není v tom žádná sofistikovaná taktika, jen pasivní pokyny a kalkulace. Grafika je do bodu funkční; animace se pohybují jako v hnízdě — pomalé, ale vidíš, co se děje. Ovládání se omezuje na klávesnici a nabídky, nic složitého, nic elegantního.

Co se hraje, není špatné, spíš je to nudné. Hra běží dlouho — deskovka v počítačové podobě ztratí část své povahy. V tichosti si sedíš u monitoru, čekáš, až stroj skončí tah. Chybí tam tlachání, strategické přesvědčování, humoru. Osamělý večer u DOS boxu bez kamarádů vedle tebe to prostě není to samé. Hra také nevládá právě vychytaným řešením pro otázky typu, kdy skončit nebo jestli si opravdu chceš zahrát dalších dvacet minut.

Monopoly je hra, která na desce funguje proto, že tam jsou lidi. Na obrazovce se stane povinností, kterou plníš víc proto, abyste vůbec skončili. Do devadesátek byl tenhle port pořádným kusem snahy — počítač, který zvládne pravidla, je samo o sobě zajímavé. Teď to vypadá jako cvičení, kterého si dnes nikdo nemusí všimnout.

Pokud máš nostalgie na textové rozhraní a CSS verzí deskovky, kterou znáš zpaměti, můžeš to zkusit. Jinak si raději vezmi fyzickou desku nebo pohleď po nějakém modernějším portu. Na zábavu je to moc pomalu, na trapu je to moc dlouhé.