Earthrise

Postava se probouzí bez paměti v jakési futuristické bázi a nikdo jí neřekne, co tady dělá. Exactamente as mystery adventure měla být – jenže Earthrise z roku 1990 je spíš seznamovací kurs s grafikou na hranici čitelnosti a dialogy, které by klidně zapadly do nějakého mailboxu.

Jde o klasický pointer-and-click adventu zasazený do sci-fi prostředí s cyberpunkovým nádechem. Procházíš futuristické lokace, mluvíš s postavami a sbíráš předměty, které pak kombinuješ, abys vyřešil různé hádanky. Děj se motá okolo nějaké záhady, kterou máš odhalit, ale upřímě – atmosféra toho nese sotva váhu papírového letáku.

Ovládání je standart pro tuhle éru: klikáš na věci, vybíráš z menu akcí, čekaš na animaci, která trvá déle, než by snesla. Grafika je spartánská, postavy vypadají jako rozmazané pixely, a zvuk? Minimalistický dos-beep, který spíš otravuje než vtahuje. Puzzle nejsou zrádně těžká, ale někdy nejsou ani zrádně jasná – typický př pad, kdy si nejsi jistý, jestli máš na věc klikat jako na věc nebo jako na... no, ono je to všude stejně.

Earthrise se snaží být hrou, která by tě chytla nálada a tajemstvím, jenže obojí se vytratí někde mezi okrajovým kódem a nedostatkem prostředků. Nebyla to hvězda ani v 90. létech – spíš tichý pokus konkurovat King's Questu nebo Lucasartovým klasikům, který skončil zapomenutý.

Dnes si ji zahrát můžeš, chceš-li pocítit, jak to vypadalo, když se sci-fi adventure chytala bez rozpočtu a bez sebevědomí. Není to příšerné, jen nezpamětatelné – a to je na adventu možná to nejhorší, co se jí může stát.