Special Delivery

Kterak dostat pizzu do správné adresy bez toho, aby ji zjedl hlídací pes? Special Delivery z roku 2001 je jednoduchá arkádní simulátor motorky, kde jste kurýr ve městě plném překážek a nepřátel. Cíl je geniálně primitivní — vyzvedni balík, dovez ho včas, sbírej peníze.

Řídíte motorku s výhledem shora a trčíte v matoucím bludiště ulic plných aut, které vás bez slitování sekávají. Ovládání je přímočaré — šipky nebo WASD a tlačítka pro akceleraci. Fyzika je laxní a nepředvídavá, motorka občas reaguje se zpoždením, jako by jela po ledu. Právě ta nepředvídatelnost dělá hru frustrující a zároveň adiktivní — někdy nevíte, jestli jste selhali vy, nebo hra.

Grafikou a hudbou Special Delivery kouří jako starý Windows spořadač s MIDI syntezátorem. Pixelová motorka se ledabyle kloní v zatáčkách, město vypadá jako tabelární papír obarvený čtyřmi barvami. Zvuky jsou prostý drb drb drb motoru a pípavé akordy na pozadí. Není v tom vůbec ambice na poutavost, jen prostá funkčnost.

Hra patří do kategorie těch nudných, ale návykových hodiček, které si zahrajete patnáct minut a pak ji zapomenete. Podrží vás jen snaha dosáhnout lepšího skóre, aby ta práce na motorce měla aspoň nějaký smysl. V devadesátkách, kdy se shareware množilo jako králíci, se do vás takové věci vlepily z prostého nedostatku lepších her.

Dnes je to spíš kuriozita než zábava. Archivní hodnota je skromná, herní design nudný a ovládání se stará podle nálady. Pokud se chcete vrátit k počátkům jednoduchých mobilních her, kterými byly její předchůdci, můžete si ji spustit v prohlížeči. Ale pozor — za pět minut budete vědět všechno, co potřebujete.