Ford Simulator 6.0

Byl jsem přesvědčen, že simulátor jízdy už viděl všechno. Pak přišel Ford Simulator 6.0 a postavil se na hlavu tomu, co simulátor vůbec znamená.

Jde o DOS hru z roku 1996, kdy se pod slovem simulátor rozumělo cokoliv od létání až po řízení. Tady máš virtuální Ford — nikoliv závodní záležitost, ale normální osobní vůz. Cíl není jet nejrychleji po trati, ale prostě jezdit. Jezdit po silnicích, dodržovat pravidla, sjet se někam a vrátit. Má to být součást „života" místo adrenalinových růstů typických pro hry té doby.

Ovládání je přímočaré — plynový pedál, brzda, řazení. Na desce vidíš tachometr, palivový ukazatel, horkovzdušný ukazatel motoru. Pohled do kabiny, možnost se dívat ven čelním sklem nebo zrcátky. Grafika je prostá, polyginální — voják poznáš, že to je auto, silnice poznáš jako silnici. Nic więcej, nic víc. Hraní má klidný, takřka meditativní rytmus. Nejde o překonávání výzev, spíš o simulaci pohybu a hmotnosti vozidla.

Dnes to zní nudně, a kdyby sis hru nespustil, byl bys v právu. Ale právě v tom nudném pojetí spočívá její zvláštnost. Na devadesátkách, kdy byla racing mania a arcade furie, někdo udělal hru o tom, co je jízda vlastně — bez dramatických nástrah, bez nepřátel, bez story. Ničeho, co dnes považujeme za samozřejmý cukr na simulační půdě.

Zaujme tě už jen čudností. Nechceš zde poznamenávat rekordy ani se předhánět — chceš vědět, jak bystrá byla představa o simulaci řízení ve chvíli, kdy se všichni tlačili do závodů a crash demů. Ford Simulator 6.0 je klidný svědek doby, kterého si vezmeš do emulátoru jednu noc ze zvědavosti — a překvapí tě, jak v tom jeho předstírání bez ústí brání smyslu.