On the Ball

Máte sedm lidí, jeden míč a stadion, kterého se vejde možná polovina fotbalového hřiště. Úkol je prosty — dostat balon za čáru soupeře. Jenže v On the Ball nejde o to, abyste se jen tak hemžili po trávníku. Každý tah, každý pas, každý skok je vaš. Strategie v nejčistší formě.

Jde o taktickou hru z roku 1993, kterou dnes už nikdo moc nezná. Je to vlastně hybrid — fotbal bez animace hráčů v chápání, jak jsme si na osmibitovém světě hry představovali. Hraje se na malém hřišti s minimální vizuální nápomocí. Vy vybíráte, který hráč se pohne kam, pas jde k někomu nebo se chystáte na střelu. Bez časového tlaku, v klidu, jako by se jednalo o šachové partie na fotbalovém hřišti.

Samotné hraní je mediocre, bez grácií. Není tu žádného emote hry, kterou znáte ze FIFA či Sensible Soccer. Není tu energy. Překlikávání jednotlivých akcí rychle znudí, ani grafikápostavy neukazuje, co se na hřišti vlastně děje. Ovládání je vrstvené a těžkopádné. Jakmile pochopíte logiku — vybrat hráče, určit smer — je vlastně nudné. Chybí vám dynamika, chybí vám pocit, že máte hru v rukou. Spíš se cítíte jako školitel, co kouká na papír.

Zajímavé je, že tuto hru dnes zná jen hrstka nadšenců, kteří si podmaňují právě ty opomenuté tisky z počátku devadesátek. On the Ball není klasika, kterou byste slyšeli na každém rohu. Je to spíš botanika — něco na hraně mezi simulací a strategií, co se jméně zdařilo a zůstalo ve věru času. Stejně jako mnoho dalších her, které se neujaly.

Komu by dnes měla vyhovovat? Těm, kdo chtějí hrát fotbal bez běhání a bez zábavy, kdo si užívají přehled a zdlouhavou přípravu každého tahu. A kdo se neobejde bez historic strakaté retro hry. V prohlížeči se to spustí bez problémů, ale odpočítejte si čas. On the Ball je zdravý drinkhop pro velmi specifickou skupinu fandů, ne pro kohokoliv, kdo chce footbal. Na PC DOSu se to aspoň proběhne bez jakýchkoliv grafických chybiček. Prostě nudná strategická malá hra, kterou jste již šedesát let neviděli a máte důvod.