Monsters of Murdac

Když se zavřeš v tmavé místnosti a slyšíš jen pískání PC speakeru, víš, že něco není vůbec v pořádku. Monsters of Murdac na tebe kouká z obrazovky jako stará fotka z rodinného archivu — děsivá, nejasná, a přitom tě to táhne dál.

Jde o podivný kousek ze středu osmdesátek, kdy se hry od neznámých tvůrců prodávaly na bazarech a kopírovaly mezi kamarády. Konkrétní obsah se dochovává jen v útržcích, ale vzhledem ke jménu šlo nejspíš o dungeon crawler nebo textovou adventuru, kde jsi se potloukal po nějakém Murdacu a střetl se s příšerami. Typická DOS-etika — skromná grafika, černé pozadí, síla na textu a imaginaci.

Hraje se to jednoduše, protože jednoduše se hrát dalo. Kurzorové klávesy nebo číselná klávesnice, menu navigace enterem, text na černé vodě. Nic ofláknutého. Hra tě tlačí kupředu svým vlastním tempem — pomalým, upovídaným, ale o to více hypnotizujícím. Nejde o to, aby byla akční. Jde o to strávit čas procházením tmavého prostoru a zkoušením, co se stane.

Tenhle titul ukazuje, jaký byl herní průmysl na začátku — malé grafické ambice, ale velké množství experimentů. Monsters of Murdac není hra, kterou budeš hrát kvůli grafikám nebo příběhu. Hrála se proto, aby se hrálo něco nového, něco neznámého. Dnes to vypadá jako archeologie, ale má to charm.

Pokud máš chuť na atmosféru bez moderních vymožeností a nebojíš se čekat na načítání a číst texty, můžeš ji zkusit v emulátoru. Je to svědectví doby, kdy každý počítač znamenal objevování území. Nestane se z tebe fanda, ale na chvilku tě to vtáhne do něčeho cizího a temného.