Heavy Barrel

Když se v devadesátých letech objevil na disketě Heavy Barrel, bylo jasné, že tady jde o čistý arkádový maso bez okolků. Chceš střílět? Střílíš. Chceš explodovat? Explodují všichni kolem. Žádné příběhy, žádné řeči, jen akce a počítadlo life pointů.

V Heavy Barrel táhneš svého vojáka přes několik úrovní přeplněných nepřáteli a musíš je prostě všechny zneškodnit, aby ses dostal dál. Jde o klasický top-down shoot-em-up z konce osmdesátek, kde se pohybuješ v ortogonálních směrech a střílíš do všech stran. Hra se inspiruje staršími arkádami, ale běží na běžném PC — což byl tehdy solidní počin.

Ovládání je přímočaré: šipky pro pohyb, Ctrl nebo space pro střelbu. Během hry najdeš balíčky s upgrady — lepší zbraně, více munice, ochranný štít. Právě ty upgrade balíčky tvoří jádro taktiky: vybere si zbraň s rozstřikem, nebo raději soustředěný paprsek? Hraješ se zřetelem, nebo se ponořuješ do chaosu a doufáš, že se necháš trefit co nejpozději. Tempo je prudké, střídá se lineární hraní s náhlými vlnami démonů či vesmířů či prostě jen vojáků — trochu je těžké pojmenovat, co se na displeji dějí, aby to vůbec fungovalo.

Heavy Barrel je klasický produkt své doby. Není to mistrné dílo, ale pro fandy arkád devadesátek to znamená přesně to, co slibuje: jednoduchou, upřímnou zábavu bez zbytečností. Grafika už teď působí základně, zvuk z PC speakeru připomíná pípání staré myši, ale právě tuhle autentičnost si cení ten, kdo si hru zahrál poprvé na 386ce s modrým monitorem.

Dnes si ji zahrát znamená vrátit se do doby, kdy bylo herní inženýrství jednodušší a ambicióznější. Není to hra na neskončeném hraní ani na hlubokou strategii — je to zkrátka arkáda, kterou máš vyhranou, když projdeš všechny levely a nepadneš. V prohlížeči si ji užiješ jako nostalgickou krátkou jízdu, přesně na tu dobu namířenou.