18th Airborne (第十八空降旅)

Jednotka letí níž a níž, až se parapadákem vnoří do krajiny, kde na ni čeká nepřátelská střelba. Tohle měla být simulace vojenské operace, ale spíš to připomíná chaos v nejlepším slova smyslu. 18th Airborne je čínská strategie z devadesátek, která vám dá do ruky jednotky para a mechanizované pěchoty a řekne: pokažte si to po svém.

Jde o mix taktické strategie a real-time akce. Vaše jednotky se pohybují po mapě, plní objetky — zajmout pozici, zneškodnit muniční sklady, zmapovat terén. Nejde tu o vybroušenou strategii jako Starcraft, spíš o bojovém cvičení s jednoduchými pravidly: vidíte nepřítele, postavíte jednotky, střílíte. Hra se odehrává ze shora, takže vidíte většinu mapy a můžete si rozmyslet, jak se k cíli dostat. Nebo prostě vyrazit rovně a věřit, že to vyjde.

Ovládání se musí naučit, protože je netuitivní. Klikání na jednotky a pak na zemi, aby se pohybovaly — je to pomalé a choulostivé. Dnes bychom to brali jako vážný problém, ale tehdy to byl standard. Grafika je funkční, vojáci vypadají jako hříčky, zvuky střelby jsou spíš humorné než imerzivní. Otázka je, jestli vůbec víte, kdy zabíjíte své jednotky a kdy ty cizí. Mapy jsou hodně rozlehlé a někdy si připadáte ztracení.

Pro západního hráče je tahle hra vzácnost — nikdy se podstatně neeksportovala a zůstala známá především v Asii. Zajímá nás především proto, že existuje a ukazuje, jak vypadala vojenská hra v Číně, v době, kdy ostatní svět přecházel od starého na nové. Není to průlom, ale není to ani selhání. Je to tiše existující kousek historie.

Dnes si ji zahrajete hlavně z kuriozity a pro pocit něčeho cizího. Pokud vám vyhovují jednoduché strategie s pomalým tempem a neřešíte se s horší ergonomií ovládání, najdete v ní pár hodin tichého zadostiučinění. Jinak to je především archiválie — důkaz, že kdysi dávno se válečné strategie dělaly i jinde a jinak než v klasických barvách z Západu.