Denne anmeldelsen er ikke oversatt ennå — vi viser originalen (Čeština).
Když jsem se dostal do nějaké nepříjemné situace, obvykle mi pomohl pouze přímý rozkaz. Command Adventures – Starship je hra, která ti dává velení lodí a čeká, co z toho vykřešeš. Jde o mix taktiky a akcí z poloviny devadesátek, kdy si tvůrci ještě netroufali udělat čistou simulaci a zároveň ji nechtěli zreducovat na bezzubou střílečku.

Žijeme na vesmírné lodi, kterou ovládáš s určitou mírou strategické svobody. Nejde ale o přesnout na mapu jednotky jako v Total Annihilation — spíš půjdeš zadávat příkazy lodní skupině v reálném čase, zatímco se to strhuje ve skutečném čase. Půjde ti o zničení nepřátel, obranu vašeho plavidla a splnění misí, jejichž zadání znější spíš jako rozkazy důstojníka než jako příběh.
Hraje se to zprvu s nadšením, později spíš ze setrvačnosti. Ovládání není intuitivní, ale ke hře toho věku to patřilo — musíš si zapamatovat, jak vybíraš jednotky, jak je posazeš na pozici a jaké klávesy to spouštějí. Grafika je základní, zvuk střídmý. Hraní si můžeš, ale hra tě nekopne vzadu. Zatím co u Warcraft nebo Duke Nukem 3D jsi věděl, proč se do toho vrátíš, tady to spíš procházíš.

Na svou dobu to byla zajímavá myšlenka — vesmírná taktika s příměsí akcí. Jenže dnešní pohled na Command Adventures vidí především omezení. Bez příběhu, bez postav, bez cokoli, co by tě třídilo o starosti o něco víc než bodový součet. Hra byla součástí éry, kdy se experimentovalo, ale ne všechno experimentování vydrželo.

Hrát ji dnes můžeš především jako časový kapsli. Pokud tě zajímá, jak to vypadalo v DOS-u v polovině devadesátek a jaké nápady programátoři zkoušeli, pojď si ji dát. Ale nepřijdi sem na zážitek, který ti změní pohled na věc. Přijď spíš proto, abys pochopil, co bylo možné a co už nikoliv.