Fort Apache

Fort Apache — to není jméno, které by zářilo v historii her. Stejně jako mnohé osamělé tituly z MS-DOSu to byla jednota pro jednotlivce, kteří ji měli někde v archivu. A přesně to ji činí zajímavou — čím méně se o ní ví, tím větší překvapení čeká.

Jde o strategickou hru, kde se koukat na mapu pevnosti a chránit ji před útoky. Třídy jednotek, stavba, obrana — klasika počítačové strategie z devadesátek. Hra tě dá do velení a nechá tě rozhodovat, kam postavit věž, jak rozmístit vojáky, jak se vysílá průzkum. Je to o pozorování terénních výhod a počítání zásob. Atmosféra: pomalá, přemýšlivá, bez zbytečného dramatického syčení.

Ovládání je typické pro svou dobu — psaní příkazů či menu navigace kurzorem. Hra se nehonila za grafickou nádherou; interakce je pragmatická. To, co udržuje pozornost, je logika — kdy postavit, kde střádat, které místo bude nejzranitelnější. Tempo není bouřlivé, ale to je bod. Nenávodí tě žádný pokřik, jen němý tlak odpovědnosti rozhodnutí.

Fort Apache se neproslavila, protože nebyla průlomová. Nedostala se do povědomí, protože existovalo padesát podobných her a pět z nich bylo lepších. Ale to není důvod ji zavrhovat. Sedmdesátá a osmdesátá léta samy o sobě nejsou kvalita — je jí jen to, co v nich zbývá, když se setřese módnost a zbude příběh.

Dnes si ji zahraješ, pokud tě baví pensionistské strategie bez akčních výhod a bez šprechu. Pokud znáš Heroes III či Disciples a máš chuť vidět, jak takové věci vypadaly před tím, než je Blizzard či sirXen vykostili a proměnili v zámek všehochuť. Fort Apache je připomínka, že šachta měla душу dříve, než se stala inflatable park pro všechny věkové skupiny.