Mormels II: De schat van Toet Chaman

Když se při spuštění objeví humorná animace a veselá melodie, víš, že tě čeká něco lehčího než Doom. Mormels II: De schat van Toet Chaman je holandská puzzle-adventura z konce devadesátek, která nikdy neuvidí celosvětový věhlas, ale v malém okruhu nadšenců si drží své místo.

Jedná se o Point-and-Click logickou úkol, kde tvůj cíl je jednoduchý: pomoct malé postavě (či bytosti — detaily si už paměť přesně nedrží) překonat různé překážky a dospět k pokladu. Hra se odehrává v pestré, kreslené 2D grafice, která má v sobě kousek toho starého arcade šarmu. Svět se skládá z menších místností a scén, které propojují střípky příběhu stylizovaného jako dětský komiks.

Hraní spočívá především v hledání správného pořadí akcí. Něco vezmeš, použiješ na něco jiného, a tím se uvolní cesta dál. Není to Maniac Mansion, spíš je to lehčí a více lineární. Ovládání funguje jako klasika od LucasArts — myš, levý klik se ptá, pravý si vezmeš. Místy se potkáš s vtípkem, který je zároveň klíčem k řešení. Hra tě nenutí do mozkovny, ale ani ti neudělí všechno na stříbrném podnose. Tempo je poklidné, žádný časový tlak.

Z dnešního pohledu jde o kuriozitu — nikoli skvělou, ale sympatickou. Grafika se drží, dialogy a logika puzzle jsou v pořádku, jen se cítíš, že šlo o projekt menšího studia, které se nemělo rozpočet dovolit velkou reklamu. Zestárla lépe než mnoho svých souputníků, protože se nenabourala do fotorealističnosti. Zůstala věrná své stylizaci.

Dnes si ji zahraješ, pokud tě baví старорежимní Point-and-Click bez dramatické zápletky a bez stresu. Není to zážitek, který by ti změnil život, ale dvě tři hodiny příjemného překlikávání se počítají. Existují horší způsoby, jak trávit čas u retro her. A pokud ses narodil v Holandsku a měl ji v dětství, je to pro tebe ticho podivné něžnosti.