این نقد هنوز ترجمه نشده است — متن اصلی (Čeština) را نشان میدهیم.
Před tebou je to, co by se dalo nazvat tajemstvím devadesátek — hra, kterou si málem nikdo neuvědomil, že vůbec existuje. Evasive Maneuvers je turnovková taktická strategie od roku 1994, která se snažila být something-something-special, ale spíš zůstala coby posloupnost průměrných rozhodnutí zapečetěná v DOSu.

Jde o vojenskou strategii, kde řídíš jednotky po bojišti z pohledu shora. Cílem je eliminovat nepřítele, bránit pozice a zvládat omezené zdroje — základ, který znal už Dune II. Zasazení si nepamatuju konkrétně, ani není důvod ho pamatovat. Důležité je, že hra tě postaví do role taktika, který musí počítat každý krok.
A právě v tom je háček. Hermanesku, ty klikací fáze jsou pomalé. Nejde o to, že bys čekal na animace — animací tam moc není — ale o to, že systém se chová tíživě a bez dynamiky. Jednotky se pohybují jako by měly režim "ultra-opatrný starý strýc". Střelba na nepřítele není zábavná ani dramatická, je to spíš administrativní úkol. Grafika je typická DOS-ová, takzvaně funkční, která ti na nějakou dobu stačí, pak se ti ale nudí pohled. Zvuky střelby? Minimalistické. UI? Zoufalé.

Hra se snažila být hlubší strategií, ale bez výrazného příběhu, bez charakteru, bez něčeho, co by tě přitáhlo aspoň dvacet minut dál. Zbývá ti jen tápání v rulích a pocit, že někde v devadesátkách předvedli všechno, co tato hra dělá, lépe a s větší vůní.

Dnes si ji zahrát můžeš spíš ze sběratelské zvědavosti, nežli aby ti připravila večer plný napětí. Je to archiválie, důkaz, že ne každá strategie z tehdejška má věčnou hodnotu. Ale pokud si chceš ověřit, jak vypadala průměrnost v DOSu, tady je tvá odpověď.