Buick Dimensions

Reklama, která si myslela, že je hra. Buick Dimensions je ze začátku devadesátek, kdy se automobilky pokoušely koupit si pozornost hráčů tím, že jim daly hrát si s jejich autem v počítači. Výsledek? Středně zajímavý puzzle na PC, který se opakuje tak dlouho, dokud si ho někdo neodinstaluje.

Jde o jednoduché hlavolamy s tématikou vozů značky Buick. Hra nabízí úrovně, kde skládáš kousky tak, aby se z nich zformovalo auto nebo související obrázek. Nic revolucionního, ani nic, co by tě vyrazilo z kopyt. Prostě jen něco, co se dá hrát mezi dvěma hrami, kterých si opravdu chceš zahrát.

Ovládání je přímočaré — klikáš myší, táhneš kusy, postavíš obrázek. Grafika je spartánská, barvy vybledlé jako starý časopis. Není tu ani zvuku, kterému by stálo za to poslouchat, ani hudby, která by ti utkvěla v hlavě. Hraní je mechanické, bez vtipu, bez překvapení. Po pár úrovních cítíš, že jsi viděl všechno, co hra nabízí.

Buick Dimensions je v kontextu konce osmdesátek a začátku devadesátek klasickým příkladem toho, jak korporace mohly myslet na marketing v digitálním věku. Auto, které si rádi ježdíme, bude mnohem zajímavější, než abychom si ho skládali na monitoru. Hra nevdechla značce Buick žádný sexapil, ba právě naopak — připomíná, že někdy stačí koupit si řidiče a dát mu klíčky.

Má smysl si ji zahrát dnes? Jen pokud tě zajímá, jak to vypadalo, když se snažily Big Three amerických automobilek najít cestu do herní kultury. Prostředek mezi historickou kuriozitou a nudným časokilem — nic víc.