Bulls and Bears

Když se chceš naučit hrát si na burzanta, asi sis v devadesátkách půjčil najisto něco zajímavějšího než tuhle nudotu. Bulls and Bears je simulátor akcií a futures kontraktů, která si myslí, že samotná myšlenka obchodování s papíry je zábava. Není.

Hraješ si na překupníka. Máš peníze, můžeš si koupit akcie, obchoduješ s nimi, čekaš na jejich pohyb a doufáš, že ti cena jde nahoru. K tomu jsou tu futuresy a nějaké finanční nástroje. Cíl je klasický — mít na konci víc peněz než na začátku. Hra běží v textovém prostředí na DOSu, bez jediného okázalého prvku, který by tě podpořil v tom, aby sis myslel, že děláš cokoli zajímavého.

Mechanika je jednoduchá do pýchy: koupeš, prodáváš, čekaš. Ceny se mění podle nějaké tabulky, kterou hra generuje. Nejde o simulaci reálného tržiště — jde spíš o to, aby sis představil, jak to funguje. Ovládání je povinné menu-řídící se — vzorkuješ si cenu, zadáš počet akcií a hotovo. Není tam žádná taktika, žádný tlak, žádný důvod si spěchat. Můžeš si sedět a koukat, jak se čísla mění v tabulkách, a to je přesně tak napínavé, jak to zní.

V polovině devadesátek měly edukační simulátory své místo — třeba na školách, kde učitel potřeboval něco na základy ekonomiky. Ale v domácnosti? Pro zábavu? Na to byla Bulls and Bears příliš suchá, příliš pomalá a příliš bez motivace. Ani když si na straně papíru počítáš, kolik by ti to zbývalo, se nedostaneš do flow.

Dnes už na tuhle hru nikdo nespomíná. Online je k dostání, když si ji chceš vyzkoušet, ale varuju — není tam nic, co by tě překvapilo. Jedinou hodnotou je historický pohled na to, jak tuctové byly pokusy o edukativní software v éře, kdy kazety s edukacijom ještě něco znamenaly. Lépe si vezmi něco s příběhem, s temperamentem, s tím, aby se kolem tebe dělo něco zajímavého. Tato hra ne.