Gooka

Rok 1997, česká adventura s dabingem — to tehdy nebylo samozřejmostí. Pamatuji si, jak jsem poprvé slyšel mluvené slovo z repráku Sound Blasteru v české hře a chvíli mi trvalo, než jsem se přestal divit a začal hrát.

Gooka vychází volně z knihy Richarda D. Evanse a staví vás do role mladíka, který se probudí do noční můry: otec je mrtvý, otráven, a podezření padá přímo na vás. Klasická adventurní premisa — jsi v háji, dokud sám nenajdeš pravdu. Celý příběh se odehrává ve fantasy světě s draky a trochu jinými pravidly než naše nudná realita, ale základní dramatická linka je stará jako detektivní žánr sám.

Hratelnost sedí na tradičním point-and-click modelu, jaký tehdy táhly LucasArts a Sierra. Sbíráte předměty, kombinujete, mluvíte s postavami, hledáte skulinky v logice světa. Česky dabované dialogy byly tehdy značným lákadlem a dabing je víceméně solidní — ne hollywoodský, ale rozhodně ne trapný. Ovládání je intuitivní, na hlavu vás hra neurážela slepými uličkami vedoucími k neřešitelné smrti, což byl tehdy přístup, který ne každý vývojář ovládal. Puzzly jsou zasazené do kontextu příběhu, ne vymyšlené pro trápení hráče.

Gooka je zajímavý doklad toho, co česká scéna v druhé polovině devadesátek uměla. JRC Interactive vsadila na příběh, lokalizaci a vizuální styl — 2D prostředí vypadalo dobově slušně a mělo atmosféru. Dnes hra zestárla tam, kde se to čekalo: tempo je pomalejší, než na jaké jsme zvyklí, a některé herní logiky jsou spíš ze světa autorů než hráčů. Ale to platí pro celý žánr té doby, takže nelze říct, že by Gooka byla výjimkou k horšímu.

Dnes si ji zahraje ten, kdo chce vidět, co česká adventura uměla v době, kdy jinde kraloval Monkey Island. Není to titul, který by předefinoval žánr, ale je to poctivá a upřímně udělaná hra s vlastním světem a hezky vyprávěným příběhem. Pokud vás baví detektivní adventury v klasickém stylu a nevadí vám, že do akce se dostanete až za pár obrazovek dialogu, Gooka vás nenechá na holičkách.