Biodomes

Čekám, až se na displeji objeví něco, co by připomínalo hru. Místo toho vidím několik pastelových obdélníků a čáry, které se marně snaží vypadat jako něco zajímavého. Biodomes, ten podivný kousek z roku 1991, se tváří jako edukativní software, který skončil na disketě spolu s encyklopediemi na CD.

Jde o jakousi strategickou simulaci života v biodech — uzavřených ekosystémech, kde si navrhneš své vlastní prostředí a snažíš se ho udržet při životě. Myšlenka není od věci: postavit si mikrosvet, vyvážit přírodní cykly, koukat, jak se to samovolně vyvíjí. Zvuk jako z 8bitové počítačové učebny ti zůstane v hlavě, i když bys to nerad.

Hraje se to klikáním a táháním různých prvků — organismy, rostliny, voda, slunce. Rozhraní vypadá, jako by ho navrhl nějaký vzdělávací projekt bez ambic na interaktivní zábavu. Občas se ti stane, že něco náhodně padne nebo zbouchne, a nemáš tušení proč. Jestliže tě zajímá, jak fungují živé systémy, oceníš určitou didaktičnost. Pokud chceš prostě jen hrát hru, budeš zklamaný.

Biodomes reprezentují určitý typ raného počítačového softwaru, kdy se hry a edukace ještě neměly úplně jasno, kam patří. Zůstala po ní především podivná vzpomínka — ne až tolik zábava, spíš zvědavost, co si ti vývojáři mysleli. Dnes už je to hlavně kuriozita.

Pokud se vydáš v prohlížeči na staré DOSové hry, Biodomes ti zabere snad dvacet minut. Postačí to na to, abys pochopil princip a uvědomil si, že moderní simulátoři ekosystémů jsou mnohem sofistikovanější. Není to špatná volba, pokud si chceš připomenout, jak vypadala edukace v počítačích na začátku devadesátek.