Silverball 2 Plus

Flipper na počítači se v devadesátkách opakoval jako školní úkol — někdo to prostě musel zkusit. Silverball 2 Plus je právě takový pokus, digital simulace kovových kuliček a pružin, která si vzala za cíl přinést autentickou zábavu bez mincí a bez hluku.

Jde o klasickou fliprovou simulaci s několika herními plány různé složitosti. Ovládáš dvě tlačítka pro levý a pravý flipr, kulička se odvaluje dolů podle fyziky, kterou hra chápe po svém. Cíl je starý jako samotný flipper — nabrat co nejvíc bodů předtím, než ti kulička padne dolů. Střídáš různé desky, na každé se snažíš trefit ramp, bumper a různé cíle. Nic, co by tě překvapilo, pokud jsi už flipr někdy vidět.

Hratelnost je v tomto případě slovo, na kterém se shodli všichni — existuje. Fyzika reaguje rozumně, flipry fungují, kulička se chová předvídatelně. Grafika je čistá a přehledná, aniž by kouala zbytečnými efekty. Zvuk je ticho, které občas někdo přeruší zvukovým efektem. Nic příliš podnětného, ale v pořádku to funguje. Problem je, že flipper bez autentické fyziky a bez toho, co dělá reálný flipr zajímavým — bez nečekaných skoků kuličky, bez té tenze, kdy si nejsi jistý, jestli to projde — prostě postrádá kouzlo.

V devadesátkách byly flipry na počítači spíš kuriózní záležitostí než zábavou. Silverball 2 Plus nebyl nijak zvláštní, ani ne mezi těmito pokusy. Dělal, co sliboval — simuloval flipr — ale chyběla mu ta magie. Sem tam si ho někdo zahraje, když potřebuje cosi pospolitého bez velkých nástrojů, ale není to nikdy prvním tipem, co si člověk nasadí, chce-li flipr.

Dnes můžeš Silverball 2 Plus spustit v prohlížeči hlavně z nostalgie. Není to pamětihodné ani dobrodružné, ale funguje. Pokud tě baví představa flipru, který ti nikdy neuteče do tahu a kterého si můžeš nahrát znovu a znovu bez frustrace, tady je. Jen si ujasni, že to není to pravé.