Tommy's Gorilla Balls

Klikáš na screen, koule se kutálí, a ty čekáš, co bude dál. Tommy's Gorilla Balls — titul, který by podepsal každý chlapák v devadesátkách bez zaváhání, i když neměl tušení, co ho čeká. Realita byla skromnější než očekávání.

Jde o jednoduchou puzzle hru, kterou by se dalo popsat jako varianta pinballu bez flippperů. Na MS-DOS počítači roku 1986 si někdo řekl: vezmu gorillu, vezmu míčky a budu je pouštět dolů po bludišti. Cíl byl jasný — dostanout kuličku do správného otvoru, sbírat body, posunout se na další level. Bez zbytečných ozdob, bez scénáře. Hra prostě existuje.

Hraje se tím nejprimitivnějším způsobem — myší navádíš kuličku nebo klikáš na stanoviště, které ji posílá určitým směrem. Fyzika? Nezůstala. Míček jednoduše zmizí a objeví se jinde. Přitahuje to lení prvních pokusů, ale poté zadrhne. Když víš, jak se má kuličku navést, ztratí hra na zajímavosti. Není tam žádné překvapení, žádná reálná strategie, jen pár kliků a znovu totéž. Ding, ding, další level. Stejné bludiště s mírně posunutými otvory.

Tommy's Gorilla Balls jsou zajímavá spíš jako fakt — že taková věc vůbec existuje, že někdo věnoval čas programování kuličkového balného bez vážněji promyšlené mechaniky. V kontextu doby šlo o pokus zaměstnání uživatele něčím jednoduchým a zadarmo (pokud jste měli kapli štěstí a dostali to na shareware). Hra se dnes dívá staře ne proto, že by byla zastaralá, ale proto, že nikdy nebyla složitá. Barvy jsou plochá éra, zvuky minimální, interakce tak základní, že bys ji naprogramoval za víkend i dnes.

Kdo by si to měl zahrát? Jen pokud tě zajímá kousek počítačové kuriozity nebo chceš vědět, jak vypadaly nejjednoduší hry, které se v 80. letech prodávaly. Nejde o zábavu, spíš o průchod časem. V prohlížeči ji zvládneš v patnácti minutách a bude ti jasné, proč si jí nikdo nepamatuje.