Ulasan ini belum diterjemahkan — kami memaparkan versi asal (Čeština).
Strategii na základě Civilizace, kterou by nejmenoval ani Sid Meier, si vezmu proto, že se jmenuje Brendan a selhala mi lepší zábava. Brendans CIV je věc ze slepého údolí počítačového undergroundu, kde se indie tvůrci pokoušeli naklonovat Civ, ale bez licence, peněz i znalostí, jak se tahle věc dělá správně. Výsledek je zvlášť poučný právě proto, že ukazuje, co se stane, když si vezmeš genezi žánru, ale zapomeneš na to, že Civilizace se nezávodila o grafiku nebo zvuk.
Hraješ si za nějakou vznešenou osobnost a snažíš se postupně rozvíjet svou civilizaci od pravěku kupředu do budoucnosti. Stavíš města, věnuješ se výzkumu technologií, válčíš s AI soupeři. Na papíře přesně tohle, co potřebuješ. Ale interface je zmatený, tempo skvěle nezápadá a nejde docela cítit ten smysl progrese, který dělá Civ tak návyková.
Klíčový problém: ovládání. Nabídky jsou nepřehledné, klikání někam sem a tam vám rozhazuje pozornost místo toho, aby vás zatáhlo do hry. Grafika je holá, ale toho se nebál ani původní Civilization z roku 1991 — tady ale chybí elegance a jasnost. Jednotky se hýbou v tempu, které si vynutil autor, ne vy. Na chvíli to drží pozornost svou cizostí, ale pak si uvědomíte, že to není vůbec tak zajímavé jako hraní si skutečného klasiku.
Brendans CIV je především kuriozita — důkaz, že ne každý pokus o napodobení geniálního designu se povede, i když myšlenka je správná. Nemá tu energii, kterou má Civilization, nemá ani cit pro to, co dělá tenhle žánr zábavným. Chybí mu patience autora i jeho porozumění tomu, co se stává addiktivním. Je to tuhle hra, kterou si vezmeš spíš ze zvědavosti než z chuti.
Dnes? Zahrát si ji lze v DOSBoxu či pomocí emulace, ale neměl bych ji příkazovat. Pokud tě baví retro strategie, máš nekonečně lepší volby — od původní Civ 1, přes Civnet až po desítky desprávil autorů, kteří chápali, co dělají. Tenhle klon je spíš povzdech nad pýchou fanouška, který si myslel, že stačí idea a pár večerů kódování.