Ghost Town

Když si vezmeš do ruky textový adventure z poloviny devadesátek, nečekáš zázraky. Ghost Town tě překvapí méně, než bys doufal. Jde o klasický point-and-click, kde klikáš na všechno, co vidíš, a čekáš, co se stane.

Hraješ průzkumce zapadlého městečka plného záhad a, jak název napovídá, duchů. Cíl je jednoduchý: prozkoumat budovy, sbírat předměty, kombinovat je s ostatními a postupně si odkrývat, co se tu stalo. Atmosféra zapadlého západního města s nadpřirozeným nádechem je úmysl jasný, reálné provedení už méně přesvědčivé.

Mechanika je přímočará, až bolestivě pomalá. Posuješ kurzorem, čteš popisy místností, které nejsou zrovna lapidární. Když narazíš na zamčené dveře, logiku jejich otevření si musíš vydedukovat z předmětů v inventáři. Občas to funguje, občas tě čeká hodinová jízda hádáním. Animace nejsou žádné rozmarné, ale do té doby už sis zvykl na pixely a statické ilustrace.

Co si z Ghost Town pamatuješ? Především frustraci z nezřetelných návrhů na řešení puzzles. Ne všechno, co vyzývá logiku, je logické. Hra není špatná, jen nudná. V kontextu roku 1995 to byl průměrný titul bez velkého čáru a bez velkého pádu — konkurrence na dobové poličce byla silnější.

Dnes si jí zahraji hlavně z nostalgie a jen pokud mě nemine trpělivost. Proběhne se dá i v DOSBoxu, grafika na moderním monitoru vypadá směšně malá, ale právě proto ji někdo rád spustí v prohlížeči. Není to zajímavější cesta do devadesátek než lepší tituly, ale historikům adventur se pořád na mapě hodí.