Adam '99

Adam je jedna z těch her, o kterých se skoro nic neví. Byl bych zvědavý, kdo ji vůbec vyrobil a jestli to vůbec někdo tušil. Devadesátky měly tisíce takových titulů — málo propagace, tichý start, pozapomenuté jméno. Tahle hra na mě zapůsobila přesně tím, že prakticky neexistuje.

Jde o českou nebo aspoň lokální produkci z roku 1999, která běží na DOSu. Mechaniky jsou jednoduché: pohyb postavy, sbírání věcí, překonávání překážek. Není jasné, jestli jde o plošinovku, adventuru nebo logickou hru — a to je vlastně sympatické. Hra se vám představí tím, co udělá, ne dlouhým tutoriálem. Něco mezi puzzle a akcí, něco, čemu by se na konzolích té doby říkalo arkáda.

Grafika je primitivní, jak se sluší. Postavička jako malý mužíček, pozadí zpravidla jednobarevné nebo se vzorem. Zvuk? Klasický DOS beeper, pokud vůbec něco. Ovládání mělo být jednoduché — šipky, skok, případně sbírání. Dnes to vypadá chudě, ale v kontextu doby to nebylo žádné selhání. Byla to prostě hra narychlo, pro lidi, co chtěli pět minut zábavy místo eposu.

Co je na takových hrách fascinující? Jsou to nálezy — najdeme je v archivech, vrátíme je k životu emulátorem a najednou víme něco víc o tom, co se skutečně dělo v tehdejších počítačích u nás. Nejsme si jisti, jestli je titul z nezávislé produkce, ze školního projektu nebo z komerčního studia. Prostě existuje, bod.

Adam '99 si dnes zahrajete čistě z nostalgie nebo ze zvědavosti, jak si ostatní vytvářeli svůj vlastní svět. Není to hra, kterou budete doporučovat kamarádům. Je to hra, kterou si zahrajete v práci na minutu a pak si vzpomenete, že jste ji hráli, až za rok. A právě proto stojí za to ji znovu objevit.