Wind in the Willows

Když se ze hry ozval hlas vypravěče s britským přízvukem, věděl jsem, že tady nejde jen o pouhou amatérskou digitalizaci. Wind in the Willows z roku 1993 je pointová adventura pro DOS, která se odvažuje převést klasické dítě literatury Kennetha Grahama do interaktivní podoby — a rozhodně se s tím nemazlí.

Putujete se skupinou zvířátek podél řeky Temže: Krtkem, Badgerem, Ratancem a tím neslýchaným optimistou Topólem. Hra respektuje původní příběh, ale vede vás klikatou cestou, kde neustále něco chybí, někdo někam utekl a vy musíte skládat puzzle z předmětů a dialogů. Není to hra s čistými logickými hádankami — spíš jde o sběr správných věcí na správném místě, což v devadesátkách byla norma.

Grafika je skromná, animace skokovité, ovládání přesné ale těžkopádné — klikáš, čekáš, čteš. Hra na vás dýchá trpělivostí a v některých momentech neúnavným režimem "hledej a poklikej". Aby se vám dostalo něčeho víc než šedivého screenového popisování, posloucháte průběžně vypravěče, který hraní zdobí velkými dávkami atmosféry a lásky k originálu. To je tady opravdová zvláštnost.

Wind in the Willows reprezentuje dobu, kdy se vydavatelé snažili šlechtit komerční hry vědeckou ambicí. Neměla to být megahit, ale kvalitní edukačně-zábavné dílo pro starší děti a rodiče, kteří si pamatují knihu. Povedlo se jí to líp, než bysme čekali od malého studia bez širokých prostředků.

Dnes se na ni podíváte, když vás láká příběh, kdy se zvířata vracejí domů a řeší krizi. Není to hra na adrenalin — je to hra na ticho, pohádku a postupné odkrývání Grahama prostřednictvím klikání. Pokud vám sedne pomalý takt a sentimentální náboj, máte co objevovat.