Deep II - The Center of the Earth

Někdy se hra už při startu na obrazovce rozhodne za tebe. Deep II se ti přivítá podseknutým textem a grafickým režimem, který vypadá, jako by někdo do MCGA monitorů vrážel pěstmi. Ale je to právě tenhle surový vzhled, co ti říká: tady se nebudou dělat na vzhledu.

Jde o adventuru s dotekem point-and-click, kde ses pohybuješ do hlubin země a hledáš cestu k jejímu středu. Klikaš po statických scenériích, sbíráš předměty, řešíš logické puzzle. Není to nic převratného — klasika devadesátek, kdy byly hry často jen posloupností rooms, které jsem si musel vyrobit sám v mozku. Ovladatelnost věcí funguje bez zbytečností, interakce jsou přímočaré.

Co ale dělá Deep II zajímavou: odseknutá grafika není zbytečná. Představuje ti temné chodbičky a jeskyně takovým minimálním způsobem, že si sám doplňuješ atmosféru. Není k dispozici voiceacting ani hudbička, která by ti řešení servírovala. Puzzle nejsou těžká, ale vyžadují pozornost a logické myšlení. Cítíš se jako průzkumník, který se dělí na část mysli obeznámenou s hrami a na část, která by chtěla vědět, kam jdeš.

Problém je čistě čadem času. Řešení nejsou vždycky zřejmá, a když uvízneš, máš šanci být frustrovaný dlouho. Bez průvodce se snadno plácáš v temnotu. Grafika je natolik redukovaná, že si někdy ani není jasné, kam vlastně klikat, aby se něco stalo.

Dnes si ji zahraješ spíš ze zvědavosti nebo nostalgie. Není to hra, která by tě uchvátila moderním scénářem nebo mechanics. Je to artefakt z doby, kdy si vývojáři mohli dovolit učinit věci těžkými a nejasný. Pokud si rád hraješ staré adventury a máš trpělivost na chvíli brousit si zuby, může tě zaujmout. Jinak je to jen kuriozita.