Starcom

Když se vám nabídne přijmout zprávu od vzdálené civilizace, souhlasíte bez váhání. Starcom z roku 1997 je malá perla, která si nezaslouží zapomněnuot — tahle strategie s prvky logických hádanek se skrývá v koutu historie počítačových her, jako by čekala právě na vás.

Jde o solitérní puzzle s motivem vesmírné komunikace. Dostanete mřížku se symboly a musíte ji vyřešit podle daných pravidel. Každá úroveň je jako šifra — ne klikací, ale myšlenkový kód, který si máte odmyslet. Atmosféra je přitom čistě retro-sci-fi, jako by vás někdo povolal k holografické obrazovce s blikajícími ikonami.

Ovládání je jednoduché, protože musí být — máte pár kliků na myš a mozek. Důležitá je logika. Hra vám řekne pravidla, vy si je vyjasnete praxí, a pak už jen bloudíte po stromech řešení. Některé levely jsou zaskočující, jiné se řeší intuitivně. Tempem se to nehnalo, což nevadí — tohle není arcade ani action, je to hra na přemýšlení.

Starcom představuje dobu, kdy indie tvůrci (nebo čekáte, až si někdo klíčové informace ověří) mohli udělat něco divného a klidně toho pustit do světa. Grafika je minimalistická, zvuky jsou účelné. Dnes to vypadá archaicky — barevná paleta MS-DOSu, pixel art, které by váš notebook zobrazil lépe, ale tím pádem by to ztratilo duši.

Kdo si ji zahraje? Milovníci logických skládaček a každý, kdo v devadesátkách koukal na obrazovku s vnitřním monologem „co když…". Není to hra na rychlost ani na adrenalin — je to hra na trpělivost a tichý triumf, když se vám konečně rozsvítí ta poslední ikonka. Spusťte si ji v emulátoru nebo v DOSBoxu a cítejte se jako šifrant, kterého někdo pozval do vesmírné kanceláře.