PowerChess

Šach s extra silou — to byl slib PowerChessu z konce osmdesátek. Realita byla malejší, ale pro svoje času nebezvýznamná.

Jde o počítačový šach pro DOS, kterého se ujalo několik vývojářů pod různými názvy a s různým štěstím. PowerChess byl jedním z těch pokusů konkurovat už tehdy zavedených počítačovým šachovým enginem. Hra běžela na řadě DOS strojů a umožňovala hrát proti počítači nebo proti druhému hráči u stejné klávesnice. Cíl zůstával klasický — dát mat.

Mechanicky se hrála standardně: kurzorové ovládání, výběr figurky, zadání cílového pole. Interface byl stromečkovitý, grafika skromná — deska v pohledu shora, figurky nakreslovány v pixelovém stylu, který nebyl nijak okouzlující. Silou měl být AI engine, který počítač zajišťoval. V praxi to znamenalo, že počítač hráv různých úrovních obtížnosti a jeho síla byla rozumná pro devadesátky, ale nikoli převratná. Hrál bezpečně, někdy nudně. Úroveň prvních pěti tahů zvládl obstojně, pak se už spíš bránil než útočil. Na vyšších verzích byl silnější, leč počítač trvale počítání — čekání mezi jeho tahy byla normální součást hry.

PowerChess reprezentoval dobu, kdy šachový software ani nemusel vypadat zázračně. Hráči si vlastně nebyli ani jistí, kdy hrají slušný program a kdy jen tábuli se sebekad pohybujícím strojem. Pro někoho to byla zábava, pro někoho výzva. Dnes to vpadá archaicky, ale v kontextu roku 1989 to byl legitimní kus softwaru pro kutily a šachové nadšence.

Pokud chceš zažít retro šach bez zbytečností, PowerChess stojí za vyzkoušení. Nenajdeš tu grafiku jako v šachovém klubu, ale ani nepotřebuješ. Deska je deska. A v prohlížeči se spouští bez obtíží.