Den här recensionen är inte översatt än — vi visar originalet (Čeština).
Když si v DOSBoxu spustíš Kos, čeká tě něco mezi adventurou a hádankou, která se tváří jako vzdělávání, ale často zní spíš jako kvíz od učitele, který si myslí, že je zábavnější, než ve skutečnosti je. Jde o tuzemský počin z roku 1998, kdy se česká a polská scéna snažily dohnat svět her domácími silami.

Kos je příběhová hra, kde se pohybuješ po obrazovce a sbíráš informace o přírodě, biologii a zvířatech. Nejsi postava se zbraní nebo se specifickou motivací — jsi spíš návštěvník v digitálním muzeu, kterého někdo vodí sem a tam bez jasného směru. Cílem je zvládnout logické úkoly a skládat dohromady faktické poznatky. Hra ti postupně odhaluje, co bys měl vědět, a ty to musíš správně kombinovat.
Mechanika je zásadně jednoduchá — klikáš po scéně, čteš texty, odpovídáš na otázky, hledáš předměty. Grafika má ten specifický vzhled devadesátých let, kdy počítačová grafika nebyla krásná, ale měla v sobě upřímnost — figurky vypadají jako vystřižené ze školního sešitu. Atmosféra je spíš vzdělávací než zábavná, což není automaticky chyba, ale Kosa to táhne dolů. Oživit ho by mohla osobitost, nečekaný vtip nebo něco, co by tě překvapilo. Namísto toho dostáváš poctivou, ale chladnou výuku zabalenou do interaktivního obalu.
Hra si zaslouží respekt za to, že vůbec vznikla — v devadesátkách bylo u nás obtížné vytvořit cokoliv vlastního. Ale měřeno měřítkem her Kos zestárl natolik, že dnes zábavný není. Nejde o hru, kterou si lidé pamatují jako kultovní, spíš jako kuriozitu — důkaz, že někdo věřil, že se dá vzdělávat hrou.
Pokud jsi zvědavý na českou herní tvorbu z devadesátek nebo si chceš zahrát něco s duší vzdělávacího CD-ROMu, Kos je v prohlížeči snadno dostupný. Počítej ale s tím, že fakta tu mají přednost před zábavou.